Modřanská rokle a Cholupický vrch
Základní charakteristiky
Rozloha: 164,28 ha
Katastrální území: Cholupice, Libuš, Modřany, Písnice
Nejvíce zastoupené dřeviny: trnovník akát, borovice černá, smrk ztepilý a borovice lesní
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 5. věková třída, tedy věk 81‒100 let
Rozloha lesních porostů: 130,30 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 12,55 ha
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Historie a současnost
Lesy Modřanské rokle a Cholupického vrchu nejsou původními historickými lesy. Minimálně do roku 1879 se zde nacházely louky a pastviny se zajímavou teplomilnou květenou. V okolí prameniště Písnického potoka se dokonce vyskytovaly zrašelinělé louky, kde rostly chladnomilné druhy rostlin podhorského charakteru. Poslední zbytky těchto luk byly odvodněny zhruba před 50 lety.
V polovině osmdesátých let byla v horní části Modřanské rokle vybudována retenční nádrž Libušská, která slouží k zachycování přívalových srážek z horní části povodí a okolních sídlišť.
Lesy v okolí Modřanské rokle a Cholupického vrchu patřily v minulosti většinou k velkostatkům Komořany a Dolní Břežany. Malá část také patřila k panství Kunratice. Dvory Komořany a Komořánky přešly v 16. století do vlastnictví Sternů z Hirschfeldu, v roce 1621 byl majetek konfiskován a postoupen Zbraslavskému klášteru. Při josefinských reformách v roce 1785 byl klášter zrušen a panství Zbraslav bylo předáno náboženskému fondu pod administrativní správou státních statků. V roce 1827 koupil toto panství kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein. V roce 1865 byl oddělen od Zbraslavi velkostatek Komořany a prodán rytíři z Albertů. Po nich se již majitelé měnili velmi často a ve 20. století již byla většina pozemků ve vlastnictví obce Modřany. Zalesnění Modřanské rokle a oblasti Cholupického vrchu se datuje k první třetině 20. století, mezi roky 1910 a 1938. Zalesnění bylo z převážné většiny provedeno dřevinami stanovištně nevhodnými a nepůvodními, jako je trnovník akát, borovice černá a smrk ztepilý. Od roku 1963 bylo území ve správě státních lesů a v roce 2001 přešlo vlastnictví a správa těchto lesů na hl. m. Prahu.
Území Modřanské rokle a Cholupického vrchu na mapě stabilního katastru z roku 1848 (pdf)
Rekreace
Lesy Modřanské rokle a Cholupického vrchu se nachází v těsné blízkosti sídlišť, a jsou proto vyhledávanou rekreační lokalitou. Les je snadno dostupný MHD a také ho lze navštívit na kole – územím vede několik cyklistických stezek. Jedna stezka prochází přímo celou Modřanskou roklí, další pak podél Cholupického potoka přes Cholupický vrch do Modřanské rokle. Zajímavostí je také naučná stezka Modřanskou roklí se sedmi zastávkami, na kterých se dozvíme např. na jaké rostliny a živočichy je zde možné narazit. Oblíbeným návštěvním místem je dětské hřiště nad retenční nádrží Libušská. Příjemná procházka je i podél přírodního koryta Libušského potoka se spoustou pěkných zákoutí a tůněk.
Upozorňujeme návštěvníky, že dle platného lesního zákona je vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
Péče o les
V současné době je snahou nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. V místech, kde je dostatek půdy, dochází ke kácení především akátových a smrkových porostů, v oblasti Cholupického vrchu pak i smíšených porostů akátu a borovice černé. Část jižních svahů Modřanské rokle je místy natolik kamenitá a skalnatá, že zde pravděpodobně žádná jiná dřevina než akát neporoste ani v budoucnu. Jedná se zejména o svahy okolo bývalého lomu pod retenční nádrží. V jiných částech lesa se vysazují zejména duby, buky, borovice lesní a habry, v oblasti mimo chráněné území (Cholupický vrch) se poměrně daří i výsadbám douglasky a modřínu. Lesy s odpovídající dřevinnou skladbou se nacházejí pouze v nivě podél Libušského potoka, v těchto porostech probíhá jen kácení souší.
Lesy Modřanské rokle a Cholupického vrchu jsou (jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy) obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. Části lesa (tzv. referenční plochy) jsou v bezzásahovém režimu (s výjimkou opatření proti hmyzím škůdcům). V těchto porostech je proto možné setkat se např. s odumřelými stromy, které se ponechávají k přirozenému rozpadu a z lesa se neodstraňují. Více o FSC >>
Zastoupení dřevin
Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. To znamená, že na jižních svazích by měly růst teplomilné doubravy, obdobně jako na svazích Břežanského údolí, a na severních svazích pak habrové doubravy, jaké můžeme doposud vidět v Dalejském háji v Hlubočepích. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – především rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín a douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf vpravo. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje druhý graf ve druhé fotogalerii. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích >>). Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje třetí graf. Na území lesů Modřanské rokle a Cholupického vrchu převládají živná stanoviště nižších poloh (zejména v lesích mimo vlastní rokli). Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a buku lesnímu.
Věková skladba porostů
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Čtvrtý graf jasně ukazuje na nevyrovnanou věkovou strukturu, kde chybí mladé i staré porosty, a vypovídá o jednorázovém zalesnění původně nelesních ploch.
