U Čeňku

Základní charakteristiky krajinného parku

Rozloha: 50,6 ha
Katastrální území: Dolní Počernice, Černý most
Plocha nově založených lesních porostů: 5,3 ha
Nejvíce zastoupené dřeviny:
Louky: 22,1 ha
Ostatní zeleň: 6,5 ha
Ovocné sady: 1,2 ha
Vodní plochy: 5 ha
Břehové porosty: 2,5 ha
Plužiny: 3,6 ha
Písky: 1,2 ha
Zpevnéné plochy (parkoviště, cesty): 3,1 ha
Délka cest: 7,7 km (asfaltové − 1,9 km, mlatové − 5,8 km)

Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy

MAPA lesa ke stažení (pdf)

Park U Čeňku je největší plochou nově vzniklé zeleně na území Prahy po roce 1989. Zaujímá plochu 47 hektaru a započítáme-li sousedící plužiny, jde o téměř 51 hektarů, což je více než polovina Stromovky nebo obory Hvězda. Rozkládá se z větší části v katastru Dolních Počernic, okrajově i Černého Mostu. Pro obyvatele jeho, převážně panelové, zástavby tvoří jediné snadno dostupné přírodní a rekreační zázemí.

Historie území U Čeňku

„Čeněk” je dřívější název místního rybníka, dnes spíše zvaného Martiňák. V historických záznamech a mapách se setkáváme ještě s podobným názvem „V Čeňku”“.

V minulosti bylo toto území obhospodařováno výhradně zemědělsky, a to dokonce až do roku 2007. Poté došlo v severní části lokality k navezení a rozhrnutí ornice ze staveb sídliště na Černém Mostě.

Na potoce Chvalka bylo v 18. století několik menších rybníků, které byly později zrušeny. V 50. letech 20. století byl pak obnoven jediný rybník ležící uprostřed nynějšího parku – rybník Martiňák. V roce 2009 proběhla jeho celková revitalizace včetně kompletního odbahnění a opravy všech objektů (stavidlo, bezpečnostní přeliv a loviště).

Vznik parku

Historie vzniku tohoto parku započala už v roce 2000, kdy byl vytvořen první hrubý koncept. Ten tehdy zahrnoval i některé další okolní plochy, které jsou však doposud v soukromém vlastnictví a jejich přeměna na park tedy zatím není možná. Tento původní koncept také počítal s vybudováním poměrně masivní technické infrastruktury. Od tohoto záměru bylo naštěstí později upuštěno ve prospěch řešení spíše přírodně-rekreačního.

Výstavba parku byla zahájena v roce 2014 hrubými terénními úpravami a stavbou první části cestní sítě včetně asfaltového okruhu pro bruslaře s veřejným osvětlením. V této době také došlo k navážení zeminy do dvou umělých útvarů. Mezi nimi byla vyhloubena tůň. Ta je po většinu roku alespoň částečně zaplněna vodou, tím zde mohl vzniknout zcela nový biotop, velmi rychle osídlený mokřadními druhy rostlin a živočichů.

V dalších letech došlo k ozelenění severní části parku, a to založením několika větších remízků, na které bylo použito více než 10 000 lesních stromků. Dále byl park oživen výsadbou téměř 400 alejových stromů uspořádaných do stromořadí podél parkových cest, nebo jako soliterní výsadba na loukách.

V roce 2018 byla tato část parku dokončena vybudováním velkého oploceného dětského hřiště, dřevěného altánu a umístěním venkovních fitness prvků.

Rybník Martiňák

Rybník Martiňák (Čeněk) je napájen potoky Chvalka (přitéká ze SV od Chvalů) a Svépravickým potokem od Xaverova. Odtok tvoří potok vlévající se v Hostavicích do Rokytky.

Projekt postupného budování parku pokračoval v roce 2019, kdy bylo započato s úpravami zadní části rybníka. Ten tím získal pozvolné břehy a byl upraven jeho původní poloostrov. V místě mezi Svépravickým potokem a potokem Chvalkou byl částečně odbagrován až na písčité podloží a oddělením až 10 metrů širokým vodním příkopem zde vznikl zcela nový pražský ostrov o rozloze 1,3 hektaru. Na ostrově byla vytvořena rozsáhlá soustava tůní.

Z vytěženého písku pak byla na břehu rybníka vymodelována 5 metrů vysoká duna, kterou oceňují zejména děti jako obrovské přírodní pískoviště. Zároveň je z ní i pěkný výhled na obě části parku. V bezprostředním okolí rybníka dále vzniklo celkem sedm velkých a tři malé vodní plochy o výměře 3 300 m².

Více o rybníku Martiňák »

Fauna rybníka Martiňák

Z přírodního hlediska se v současné době jedná o velmi zajímavý rybník. Z obojživelníků se zde vyskytují ropucha obecná a skokan zelený. Lze tu narazit i na vzácnější ropuchu zelenou. Z plazů v okolí žijí užovka obojková a užovka hladká. Z vodních ptáků zde nalezneme volavku popelavou, poláka chocholačku, lysku černou nebo potápku roháče.

Plužiny

V zimě 2018/2019 také proběhlo v území západně od hlavní spojovací cesty z Černého Mostu do Dolních Počernic založení tzv. plužin.

Plužiny jsou připomínkou starého způsobu zemědělského hospodaření v krajině. Nazýval se tak pozemek, který musel poskytnout svým majitelům komplexní celoroční obživu. Sloužil tedy zároveň pro pěstování nejrůznějších plodin (obilí, zeleniny, bylin), ovocných stromů a pro pastvu hospodářských zvířat. Různé způsoby souběžné rostlinné a zemědělské výroby na plužinách byly na našem území praktikovány až do 19. století, resp. do doby, než se začala používat zemědělská technika a nastal tlak na intenzifikaci. Dnes se pro kombinaci pěstování dřevin na zemědělské půdě s pastvou zvířat užívá nejčastěji termín agrolesnictví.

Území mezi asfaltovou cestou a přírodní památkou V Pískovně bylo nedávno obděláváno jako jeden lán pole. Nyní je rozděleno osmi mezemi, na kterých byly vysázeny ovocné stromy.

Tyto stromové pásy mají za úkol

chránit půdu proti erozi,
snižovat míru vysoušení půdy (evaporaci),
zabraňovat průsaku dusíkatých látek do spodních vod a vodních toků,
díky hlubokému kořenovému systému zvyšovat dostupnost živin.

Jsou také přirozeným útočištěm ptactva, drobných živočichů a hmyzu včetně včel.

Osevní postupy na políčkách mezi mezemi jsou upravovány ve prospěch vyšší pestrosti pěstovaných plodin a jsou upřednostňovány plodiny, které brání půdní erozi. V souladu s principy ekologického zemědělství je vyloučeno používání pesticidů, herbicidů, minerálních hnojiv a dalších chemických látek. Aby se půda na plužinách nevyčerpala, nechávaly se v minulosti části políček pravidelně ladem a v tu sezonu sloužily pro pastvu dobytka. Plocha plužin v parku U Čeňku je díky své naprosté odlišnosti od tradičního vzhledu zemědělské krajiny výrazným estetickým krajinným prvkem, zajímavým v každém ročním období.

Jižní část parku

V roce 2021 pokračovalo budování parku v jeho druhé, jižní, části. Materiál, vytěžený v rámci úprav poloostrova rybníka Martiňák a vyhloubením tůní, byl vymodelován do dvou pozvolných terénních vln. Dosetím a následným pravidelným sekáním se obnovil luční porost. Zároveň zde byly v letech 2021−2022 vybudovány zcela nové parkové cesty s přírodním polopropustným povrchem (mechanicky zpevněné kamenivo). Zajímavostí je použití dřevěného pojezdového mola místo klasického mostu a přes občasnou vodoteč přechod v podobě kamenného brodu. Nejmohutnější stavbou je pak dřevěný můstek přes potok Chvalka.

Nové cesty logicky propojují severní a jižní část parku, umožňují procházky všemi směry včetně přímého napojení na silnici z Dolních do Horních Počernic. Okružní cesta podél centrální louky umožňuje procházky bez nutnosti se vracet stejnou cestou. Nová cesta vystavěná podél původní asfaltové komunikace zvyšuje bezpečí pěších. Původní cestu využívají i motoristé k příjezdu do zahrádkové kolonie. Díky nové cestě ubylo nepříjemných situací při míjení chodců a vozidel na úzké silnici.

Záměrem bylo ponechat jižní části parku přírodnější charakter. Jsou zde velké plochy lučních porostů, pravidelně udržovaných formou seče. Suší se zde seno. V části bývalého poloostrova rybníka Martiňák byla na ploše mezi cestou a kamennou zídkou založena květnatá louka mimo jiné za použití originálního osiva „Pražská regionální směs”, sebraného z botanicky významných pražských chráněných území.

Nová výsadba

V letech 2021−2022 také proběhla masivní výsadba zeleně. Celkem 40 000 stromků bylo vysazeno v sedmi různě velkých skupinách. Dalších 116 stromů bylo použito k výsadbě aleje.

Jde o stromy různých druhů včetně několika zajímavých a neobvyklých jako je kaštanovník setý, jeřáb břek, keřovitá forma habru nebo cedr. Došlo také k doplnění základního mobiliáře – laviček a odpadkových košů.

Park po úpravách a jeho budoucnost

Park je v současných hranicích tvořen zhruba 5,3 hektary lesních porostů a remízků, necelými 5 hektary vodních ploch, ostrov a tůně tvoří 1,5 hektaru, na 3,6 hektarech jsou udržovány plužiny. Dětské hřiště a venkovní posilovna zaujímá plochu 0,8 hektaru. Zbylou část tvoří louky a louky se solitérními stromy.

Na základě zájmu návštěvníků bude ve střední části parku postavena workoutová sestava (jaro 2023).

V dalších letech se již nepředpokládají větší úpravy, jen dílčí vylepšení, která si vyžádá stále se zvyšující návštěvnost.

I v budoucnu předpokládáme dodržení nastaveného základního konceptu, tj. severní část rekreační, jižní část spíše přírodně-krajinářská.

Park U Čeňku svou plochou i významem přesahuje hranice městských částí a je tedy jako plocha celopražského významu ve správě Odboru ochrany prostředí MHMP.