Smetanka a Tábor
Základní charakteristiky
Rozloha: 64,35 ha
Katastrální území: Hrdlořezy, Hloubětín a Vysočany
Nejvíce zastoupené dřeviny: dub červený, dub zimní, lípa srdčitá a borovice lesní
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: nejvíce je zastoupena 3. věková třída, tedy věk 41‒60 let
Rozloha lesních porostů: 42,17 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 22,18 ha
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Historie a současnost lesa
Ze starých mapových podkladů vyplývá, že lesy Smetanka a Tábor nejsou historickými lesy s kontinuálním zalesněním. V roce 1840 se na území dnešních lesů v rovinatějších částech rozkládala zejména pole, svahy a vrch Smetanka byl využíván jako pastviny. Se zalesňováním území bylo započato v letech 1910‒1914 okresní lesní inspekcí na Královských Vinohradech, a to na vrchu Smetanka. Část lesa Tábor o ploše 1,4 ha byla na konci 70. let zalesněna velmi netradičním způsobem, a to přesázením již vzrostlých stromů z místa dnešního depa metra Hostivař. Jedná se o jediné místo v Praze, kde byl takovýto způsob výsadby použit.
V 60. letech 20. století bylo provedeno rozsáhlé zalesnění převážně dubem červeným, který je v našich podmínkách nepůvodní dřevinou. V dnešní době dub červený zaujímá ¼ rozlohy lesa a spolu s dubem zimním, lípou srdčitou a borovicí lesní představuje nejvíce zastoupené dřeviny. Podle stanovištních podmínek by ale přirozené složení dřevin mělo být výrazně jiné. Zastoupení našeho domácího dubu zimního by v těchto lesích mělo být až 80 %. Zbytek pak připadá na příměs habru a buku.
Území lesa Smetanky a Tábora na mapě stabilního katastru z roku 1848 (pdf)
Rekreace
Lesy Smetanka a Tábor jsou velmi dobře dostupné městskou hromadnou dopravou, a to jak z Hrdlořez, tak ze starého Hloubětína. Kolem lesů vede řada cyklistických tras z Kyjí, Malešic a Vysočan. K jedné z nejhezčích vycházkových cest v této lokalitě patří cesta po hřebeni vrchu Smetanka, která zejména na podzim září spadaným listím dubů červených. Atraktivní je i vycházka podél Rokytky z Hloubětína do Hrdlořez. Cestu podél potoka a rybníků je možné zpříjemnit nejen posezením u vody, ale i na odpočinkovém molu Hořejšího rybníka. Návštěvníci mohou také využít piknikové místo s ohništěm v lokalitě u třech mostů.
Upozorňujeme návštěvníky, že dle platného lesního zákona je vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
Péče o les
V současnosti je snahou zachovat nejcennější části lesa a nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. V některých částech proto dochází ke kácení zejména akátů a smrků a na jejich místo se vysazují duby, buky a habry. Lesnickou zajímavostí je plošné zmlazení jasanů, zejména v okolí bývalých lomů na Smetance. Na severním svahu Smetanky se také nachází geneticky hodnotný porost dubu červeného a habru obecného, kde je možné sbírat semena a používat je k pěstování malých stromků v lesních školkách. V úžlabí na Táboře také nalezneme na pražské poměry zajímavé jedince buku lesního.
V rámci lesního hospodaření se v porostech středního věku (20‒60 let) provádí probírky, kdy se upravuje dřevinné skladby a také jsou odstraňovány nevhodné nebo poškozené stromy. V roce 2014 byl na místě bývalých zahrádek vysázen zcela nový les Třešňovka. Lesy Smetanka a Tábor, jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích.
Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. Více o FCS>>
Zastoupení dřevin
Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – zejména rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín, douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf vpravo. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje druhý graf ve druhé fotogallerii. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích >>). Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje třetí graf. Na území lesa Tábor převládají živná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a buku lesnímu. Naopak na Smetance silně převažují exponovaná stanoviště nižších poloh – sušší svahy.
Věková skladba porostů
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Čtvrtý graf je charakteristický pro plochy, které historicky nejsou kontinuálním lesem a kde větší část porostů byla víceméně najednou založena na původně nelesních půdách. Porosty středního věku (nacházející se v severní a jižní části celého území) jsou zde nadprůměrně zastoupeny, přestárlé porosty nejsou zastoupeny vůbec.
