Kunratický les
Základní charakteristiky
Rozloha: 284 ha
Katastrální území: Krč, Michle, Kunratice a Chodov
Nejvíce zastoupené dřeviny: dub zimní, smrk ztepilý, borovice lesní
Převládající stanoviště: kyselá stanoviště nižších poloh
Věk porostů: nejvíce je zastoupena 5. věková třída (věk 81–100 let), výrazné je i zastoupení porostů nad 140 let
Rozloha lesních porostů: 278 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 6 ha
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Historie a současnost
Téměř celý les se nachází na historickém území, které je spojeno s králem Václavem IV. Ten byl nejznámějším majitelem kunratického panství, které i s rozsáhlými lesy koupil roku 1407 od zadlužených Olbramoviců, aby zde pobýval v přírodě a vyjížděl na lovy. Za tímto účelem si zde také nechal vybudovat hrad. Kunratický les procházel ve 20. století složitým majetkoprávním vývojem. Střední část lesa koupilo hlavní město Praha v roce 1923. V této části lesa se u asfaltové cesty nachází starý kamenný pomník, jehož původ se zatím nepodařilo objasnit. V roce 1928 byl městu darován kus lesa okolo Nového hradu. V roce 1947 byla zkonfiskována Korbům z Weidenheimu celá jižní část Kunratického lesa.
Severní část lesa patřila od 15. století Univerzitě Karlově. Na město Prahu byla převedena až v roce 1963. Jen část lesa, která se nachází u Chodova, byla zalesněna až po 2. světové válce na původně zemědělských půdách, jinak se jedná o historicky zalesněné území. Z počátku 20. století pochází rozsáhlé smrkové monokultury, které vypovídají o tzv. „smrkové mánii“ v tomto období.
Území Kunratického lesa na mapě stabilního katastru z roku 1848 (pdf)
Rekreace
Kunratický les se nachází na území čtyř katastrů a je „ostrůvkem“ uprostřed husté městské zástavby a panelových sídlišť. Lesem prochází několik značených turistických tras i cyklotras. Nachází se zde dětská hřiště, altány, velké množství laviček, piknikové místo s veřejným ohništěm a naučná stezka s lesnickou tématikou.
Zajímavostí je hájovna s výběhy pro daňky a srnce, několik jedinců sekvojovce obrovského, a dokonce metasekvoje čínské. Velkým problémem lesa je vysoká návštěvnost – každý rok navštíví les přes 2 miliony lidí. S vysokou návštěvností bohužel souvisí také vandalismus, velké množství odhozených odpadků a volně pobíhající psi, kteří ruší lesní zvěř a znemožňují zahnízdění ptáků. Prosíme návštěvníky, aby se k lesu chovali ohleduplně.
Upozorňujeme návštěvníky, že dle platného lesního zákona je vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
Více o návštěvnosti Kunratického lesa ››
Péče o les
V Kunratickém lese převažují porosty dubu a smrku. Smrkové monokultury se však postupně přeměňují na smíšené porosty, blížící se původnímu přirozenému složení porostů v dané lokalitě. Probírky středně starých porostů slouží zejména k úpravě dřevinné skladby a odstranění poškozených nebo nekvalitních jedinců. V případě starých smrkových porostů je prováděna obnova maloplošnými zásahy. V posledních letech dochází kvůli kůrovci k rychlému odumírání smrkových porostů. Na uvolněné plochy jsou následně vysázeny směsi vhodných dřevin včetně některých nepůvodních druhů – douglaska, modřín. Na vhodná stanoviště je už 15 let také vysazována jedle. Velký důraz je kladen na obnovu lesa přirozeným zmlazením (především dubu). Tyto zásahy směřující k vyšší přirozenosti lesních porostů jsou prováděny i v chráněném území Údolí Kunratického potoka.
Všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, tedy i Kunratický les, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky velmi přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. V rámci certifikace FSC® byly též vymezeny tzv. referenční plochy, což jsou území, která jsou vyjmuta z intenzivního lesnického využívání. Části referenčních ploch, jejichž druhová skladba a struktura je podobná předpokládanému přirozenému stavu, jsou v bezzásahovém režimu (s výjimkou opatření proti hmyzím škůdcům a zásahům nutným z hlediska bezpečnosti návštěvníků lesa). V těchto porostech je proto možné setkat se např. s odumřelými stromy (označeny modrou barvou na kmeni), které se ponechávají k přirozenému rozpadu a z lesa se neodstraňují. Více o FSC >>
Zastoupení dřevin
Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby, včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin, jako např. modřín a douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje vpravo. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje druhý graf ve druhé fotogalerii. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích >>). Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje třetí graf. Na území Kunratického lesa převládají kyselá stanoviště. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu zimnímu a buku lesnímu.
Věková skladba porostů
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa. V pražských lesích obecně, a v Kunratickém zejména, je problémem vysoká výměra přestárlých porostů (stáří nad 140 let) – viz čtvrtý graf. Starší porosty jsou v podmínkách velkoměsta méně odolné vůči suchu či znečištění. V Kunratickém lese se z toho důvodu objevuje stále větší počet suchých a nemocných stromů, které je nutné i z bezpečnostního důvodu z lesa odstraňovat.