Xaverovský háj
Základní charakteristiky
Rozloha: 100,32 ha
Katastrální území: Dolní Počernice, Horní Počernice, Běchovice
Nejvíce zastoupené dřeviny: dub zimní, bříza bělokorá, lípa srdčitá
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: nejvíce je zastoupena 3. věková třída, tedy věk 41–60 let
Rozloha lesních porostů: 99,06 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 1,26 ha
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádějí: Lesy hl.m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Historie a současnost
Xaverovský háj náležel v minulosti k velkostatku Dolní Počernice, který byl v předbělohorské době v držení rodu Čejků z Olbramovic. V 2. polovině 17. století patřil po řadu let Colloredům. Od 18. století jej postupně drží rody Swers, Ehrenfeldové, Dohalští a Enisové. Od počátku druhé poloviny 19. století je velkostatek Dolní Počernice v majetku rodiny Dercsenyi až do první pozemkové reformy. V roce 1923 velkostatek koupila pražská obec. V roce 1953 převzal tento majetek stát a v roce 1956 převzaly jeho správu Státní lesy, lesní závod Brandýs nad Labem, později lesní závod Zbraslav. Od roku 1998 docházelo postupně k přebírání jednotlivých parcel lesa do majetku hlavního města Prahy a v roce 2002 byl celý les již v majetku obce. Převážná část území patří do katastru obce Dolní Počernice, malá část okolo rybníků na severu patří k obci Horní Počernice, cíp na jeho východě pak do katastrálního území Běchovice.
Z historických záznamů víme, že oblast nebyla souvisle zalesněna, na území lesního komplexu se nalézalo několik vesnic, které po jejich zániku během třicetileté války pohltil i s okolními polnostmi les. Do roku 1840 byla zalesněna pouze východní část lesa (viz historická mapa).
Hospodaření v tomto lese dokládá pramen z roku 1825, který zmiňuje les při Dolních Počernicích, zvaný Háj, o výměře asi 55 ha, který poskytoval pro místní potřebu palivové dříví. V té době byl les obhospodařován jako pařezina. V letech 1950–1972 byly zalesněny zemědělské pozemky o výměře 40 ha a přičleněny k původnímu lesu. V osmdesátých letech byl pak v západní části vykácen průsek pro výstavbu dálnice pražského okruhu, který od lesa oddělil jeho nejzápadnější cíp.
Území Xaverovského háje na mapě stabilního katastru z roku 1840 (pdf)
Rekreace
Díky rozsáhlým porostům dubu a lípy je Xaverovský háj jedním z nejpřírodnějších pražských lesů. Svou polohou, mírným sklonem a množstvím cest a pěšinek láká na procházky i delší výlety. V lese je možné využít i nainstalované lavičky k posezení pod korunami stromů.
Xaverovský háj je součástí přírodního parku Klánovice-Čihadla, který je největším pražským přírodním parkem. Lesem prochází dvě cyklistické stezky a modrá a žlutá turistická značka. Po žluté značce se můžeme do Xaverovského háje vydat z centra Dolních Počernic a od Počernického rybníka. U bývalé hájovny se tato stezka napojuje na modrou značku, která vede od nádraží v Běchovicích a dále pak pokračuje do Klánovického lesa. V severní části sousedí s lesem přírodní koupaliště u rybníka Eliška. Rybník slouží též jako rybářský revír pro sportovní rybolov. V rámci podpory rekreačního využití lesa byly v posledních pěti letech opraveny všechny hlavní lesní cesty. Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně, zejména při návštěvách lesa se psy. Nenechávejte je volně běhat a rušit zvěř.
Upozorňujeme návštěvníky, že dle platného lesního zákona je vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
Péče o les
V současné době je snahou některé nevhodné dřeviny (zejména smrk, dub červený a borovici černou) nahradit dřevinami původními, včetně jedle. V Xaverovském háji probíhá od roku 2004 snaha o podporu přirozeného zmlazení dubů. Provádí se tzv. clonné seče, kdy se cca 1/3 méně kvalitních stromů postupně odstraňuje, a tím se zvyšuje množství světla dopadajícího na zem. Zlepšením světelných podmínek se urychlí výškový přírůst přirozeného zmlazení dubu, tedy semenáčků vyrostlých ze žaludů. Clonné seče byly doposud provedeny na cca 18 ha lesa, zejména východně od hájovny. Obnova lesa zde tedy probíhá bez vysazování stromků lidskýma rukama.
Druhou lesnickou zajímavostí Xaverovského háje je vzrostlý březový porost ve východní části lesa. Březový porost zde vznikl náletem břízy do paseky v období hospodaření státních lesů v osmdesátých letech 20. století, kdy vinou nedostatečné péče bříza postupně potlačila původně vysázené dřeviny a plochu zcela ovládla.
V dnešní době je snahou podpořit zbylé jedince dubu a buku, aby zde byl zachován alespoň smíšený les, a nikoli březová monokultura. Xaverovský háj, jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, je obhospodařován podle zásad trvale udržitelného hospodaření
v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. Více o FSC »
Zastoupení dřevin
Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf vpravo.
Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje druhý graf ve druhé fotogalerii. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích >>). Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje třetí graf ve fotogalerii. Na území Xaverovského háje převládají živná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a buku lesnímu.
Věková skladba porostů
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Čtvrtý graf jasně ukazuje na poměrně vyrovnanou věkovou strukturu lesa i vyšší zastoupení porostů starších 100 let a jednorázové zalesnění bývalých polí po roce 1945.
Návštěvnost Xaverovského háje
Průzkum návštěvnosti v roce 2021 nám ukázal následující: do Xaverovského háje vstoupilo za rok minimálně 157 539 návštěvníků. Rozloha činí 100,32 ha, z toho plyne roční zatížení 1 570 návštěvníků/1 ha. 98 % návštěvníků jsou obyvatelé Prahy.
Pěší turistika/procházka patří mezi nejčastější aktivity oslovených návštěvníků (32,2 %), následují cyklistika (20,1 %), venčení psa (16,9 %), běh (13,4 %) a pozorování živočichů a rostlin (7,5 %). Dále následovalo houbaření a sběr lesních plodů.
Většina z dotazovaných považuje množství, kvalitu a rozmístění míst pro odpočinek (laviček) za optimální. Volné pobíhání psů v háji nevadí 79 % respondentům.
Lesní porosty jsou zde mj. domovem mnoha druhů hmyzu. Z tohoto důvodu jsou ponechávány na lokalitě ležící stromy či vysoké pařezy. Tento postup rozhodně považuje za správný 75 % respondentů, 24 % spíše ano a 1 % spíše ne.
Předchozí monitoring návštěvnosti proběhl před 11 lety, v roce 2010. Celková roční návštěvnost Xaverovského háje byla tehdy 195 tisíc, což znamená 1884 návštěvníků na hektar ročně. Znamená to tedy pokles návštěvnosti o cca 47 tisíc návštěvníků ročně.
Více o výsledcích monitoringu návštěvnosti v Xaverovském háji »