Prokopské a Dalejské údolí
Základní charakteristiky
Rozloha: 205,6 ha
Katastrální území: Radlice, Jinonice, Hlubočepy, Holyně, Řeporyje
Nejvíce zastoupené dřeviny: dub letní a zimní, trnovník akát
Převládající stanoviště: extrémní stanoviště
Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 3. věková třída, tedy věk 41‒60 let
Rozloha lesních porostů: 159,1 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 46,5 ha
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Histrie a současnost lesa
Prokopské a Dalejské údolí tvoří severovýchodní výběžek Českého krasu, který zasahuje na území Prahy. Území je tvořeno hluboko zaříznutými údolími, jejichž tvar po tisíciletí utvářel tok Dalejského a Prokopského potoka. Hlavní horninou celé oblasti jsou vápence siluru a devonu, které určují krajinný ráz a druhovou pestrost území. Nejstarší osídlení Prokopského údolí sahá do doby před cca 30 000 lety, kdy zdejší jeskyně využívali paleolitičtí lovci jako úkryty. Nejvýznamnější ovlivnění této krajiny člověkem nastalo až v 19. století, kdy zde vzniklo množství velkých lomů na vápenec. Okolí potoků zase ovlivňovali mlynáři, kteří zasypávali tůně a slepá ramena, odvodňovali louky a stavěli náhony. Mezi Řeporyjemi a Zlíchovem se nacházelo více jak 10 mlýnů.
Celé území odedávna pokrývala mozaika lesů, skalních výchozů a krasových stepí. S příchodem prvních zemědělců před 5 000 lety lesy ustoupily polím a pastvinám. Ještě před 100 lety bylo údolí téměř bezlesé, což dokládají dobové rytiny. Jediným kouskem lesa, který si podržel přírodní ráz, je západní část Dalejského háje. Dalejský háj lze na rozdíl od okolních ploch považovat za lokalitu, která v historii nikdy nebyla zcela odlesněna, a tak se zde zachovaly původní dubohabrové háje.
Od roku 1685 patřil Dalejský háj spolu s řadou okolních pozemků pod správu jinonického panství ve vlastnictví Schwarzenbergů. Dle dochované lesnické osnovy zde v roce 1886 převládá dub a habr s příměsí javoru, lípy, buku, olše, břízy a babyky. Během 20. století se plocha lesů výrazně zvětšila přirozeným zarůstáním místními dřevinami a křovinami a rozsáhlými novými výsadbami. Především na protilehlých jižních svazích údolí byly vysazovány porosty borovice černé a trnovníku akátu, tedy dřevin dovezených v minulosti na naše území a pro prostředí přírodní rezervace nevhodných. Na dalších místech převládá modřín a smrk vysazovaný v 70. letech. Z původních dřevin rostou v Prokopském údolí především duby, habry, lípy, javory, břízy, buky a borovice.
V roce 2017 byl na náhorní plošině na okraji Prokopského údolí v lokalitě Dívčí hrady zrealizován rozsáhlý projekt přeměny zemědělské půdy na veřejně přístupnou zeleň. V rámci tohoto projektu bylo zalesněno 4,5 hektarů nového lesa a založeno 58 hektarů luk. Louky jsou nyní osázeny rozptýlenou zelení – nachází se zde solitérní stromy a malé lesíky. Vysazován byl především dub, ale také lípa srdčitá, habr obecný, třešeň ptačí a javor klen.
Území Dalejského údolí na mapě stabilního katastru z roku 1848 (pdf)
Rekreace
Prokopské a Dalejské údolí patří mezi nejznámější pražské přírodní lokality. Nachází se blízko velkých pražských sídlišť, je snadno dostupné MHD a také oblíbené cyklisty. Ročně les navštíví více než 1,2 milionu návštěvníků. V místě bývalého Klukovického koupaliště je umístěno rozsáhlé dětské hřiště a také oblíbené piknikové místo s veřejným ohništěm. Údolím prochází několik značených turistických tras a dvě naučné stezky: stezka Údolím Dalejského potoka (vede z Řeporyjí do Hlubočep) a stezka Prokopské údolí – Butovickým hradištěm (vede ze Starých Butovic k vyhlídce na Dalejský háj). Pro podporu rekreačního využívání území se provádí údržba cest, opravy a instalace rekreačních zařízení a úklid černých skládek.
Upozorňujeme návštěvníky, že dle platného lesního zákona je vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
Zajímavosti v Prokopské a Dalejském údolí »
Péče o les
Porosty nevhodných dřevin postupně dožívají a jsou pomocí maloplošných zásahů nahrazovány domácími dřevinami. Mezi takové patří i dub šípák, který roste v obdobných podmínkách na vápencových horninách Českého krasu. V lesních porostech přírodní rezervace Prokopské údolí jsou místy ponechávány uschlé stromy či padlé kmeny neohrožující návštěvníky jako vhodné prostředí pro ptactvo nebo některé druhy hmyzu.
V rámci lesního hospodaření se v lese, vedle obnovy porostů nevhodných dřevin, provádí probírky a prořezávky. Lesy v Dalejském a Prokopském údolí jsou také jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. V rámci certifikace FSC® byly též vymezeny tzv. referenční plochy, které jsou vyjmuty z intenzivního lesnického využívání. Více o FSC »
Nový les a louky na Dívčích hradech
Dívčí hrady, rozsáhlá náhorní plošina na okraji Prokopského údolí s nádherným výhledem na Prahu, byla donedávna polem s minimální možností rekreační využití. V současné době zde však probíhá rozsáhlá přeměna orné půdy na rozvolněnou krajinnou zeleň. Na jaře 2017 byla celá východní část zatravněna luční směsí. Kromě snížení prašnosti nebo zlepšení erozních poměrů se tímto krokem také zcela zrušilo používání zemědělských hnojiv a herbicidů na samém okraji přírodní rezervace. Do konce roku se tato plocha osází rozptýlenou zelení - vysazovány budou především domácí druhy dřevin, a to včetně ovocných stromů. Celkem se vysadí více než 550 solitérních stromů a 25 000 lesních sazenic do menších kompaktních skupin. Další informace naleznete zde »
Zastoupení dřevin
Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje vpravo. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje druhý graf ve fotogalerii. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích >>). Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje třetí graf. Na území Prokopského a Dalejského údolí převládají extrémní stanoviště. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a nepůvodnímu akátu a borovici černé.
Věková skladba porostů
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Ze čtvrtého grafu je patrné zalesňování bývalých opuštěných pastvin na počátku 20. stol. a dosadby ze 70. let 20. stol., kdy došlo k zalesnění okrajových polí (téměř jediné lesy v Prokopském údolí na živných stanovištích). Mimo tyto dvě anomálie je zde rozložení věkových stupňů poměrně vyrovnané (na rozdíl od většiny pražských lesů).
Návštěvnost lesoparku
V Prokopském údolí proběhl monitoring návštěvnosti naposledy v roce 2010 a výsledky nám i po letech mohou poskytnout zajímavé srovnání. Do lesa vstoupilo za rok minimálně 1 219 000 návštěvníků a poče tnávštěvníků na hektar a rok činí 5 413.
Více o výsledcích monitoringu návštěvnosti v lese »