Hliniště na Jenerálce

Náročnou revitalizací jsme v roce 2020 místním obyvatelům vrátili nenápadnou, ale velmi zajímavou lokalitu s pestrou historií.

Lovci mamutů na Jenerálce

V mladším paleolitu (období 40 000 až 10 000 let př. n. l.) panovaly v Čechách drsné klimatické podmínky poslední evropské doby ledové, tzv. posledního viselského (würmského) zalednění. Tehdejší místní obyvatelé rodu Homo sapiens sapiens (neantropové) však byli výborně adaptovaní, otužilí a zkušení lovci, kteří dovedli k vrcholu výrobu štípaných kamenných nástrojů a opracování kostí. Na konci 19. století byly právě zde objeveny zbytky dlouhodobě obývaného mladopaleolitického sídliště s ohništěm, a také více než 400 kusů pazourkové industrie a rozbité kosti zvířat: soba (Rangifer tarandus), jelena (Cervus elaphus Linnaeus), kozorožce (Capra ibex Linnaeus), pratura (Bos primigenius), bizona (Bison priscus Bojanus), srstnatého nosorožce (Coelodonta antiquitatis), jeskynního medvěda (Ursus spelaeus Rosenmüller) a především mamuta (Mammuthus primigenius). Zjevně šlo o trvalejší tábořiště, odkud byly pořádány lovecké výpravy. To činí z Jenerálky nejznámější naleziště z doby mladšího paleolitu a není divu, že zveřejnění a interpretace nálezů inspirovaly začátkem 20. století spisovatele Eduarda Štorcha k vyprávění dnes legendárního příběhu o lovcích mamutů. Část děje je situována přímo sem, do okolí Divoké Šárky.

Hliniště bývalé cihelny

V 19. století bylo v zákrutu Horoměřické ulice hliniště, místo odkud blízká cihelna získávala zdrojovou surovinu – cihlářskou hlínu. Mnohé cihelny byly zdrojem paleontologických nálezů či přímo stály u zrodu české archeologie. Z geologického hlediska jsou hlíny čtvrtohorní spraše nebo jejich druhotné naplaveniny. Jimi zanesené paleolitické ohniště a tábořiště s kamennými nástroji a kostmi zůstalo zakonzervováno desetitisíce let jinde stejně, jako zde, na Jenerálce. Po upozornění cihlářských dělníků odkryl naleziště tým profesora geologie a paleontologie z pražské univerzity Jana Nepomuka Woldřicha.

Cihelna byla na Jenerálce už od první poloviny 19. století, výroba byla ukončena až v roce 1934 po vyčerpání zdroje.

Od roku 1975 začaly v místech areálu i bývalého hliniště vznikat garáže a chatky. Pozemek částečně zpustl, byl zavážen stavební sutí a odpadem všeho druhu, zarůstal náletovými dřevinami. Hlavní město Praha jej od Prahy 6 získalo v roce 2018.

Kdysi byla cihelna s hliništěm propojena tunelem, který zůstal zachován a je sám o sobě zajímavou stavebně technickou památkou. Opravený je po letech znovu zpřístupněn a tvoří unikátní vstup do nového areálu.

Přírodní památka Jenerálka

Celá lokalita bývalého hliniště je zahloubena v okolním terénu a ze severu ohraničena ostrohem tvořeným převážně proterozoickými (starohorními) břidlicemi a prachovci, v jihozápadní části pak prvohorními horninami sopečného původu (diabasové tufy). Mělká štola na úpatí ostrohu prozrazuje dávný průzkum potenciálního těžiště železných rud.

Na vršku ostrohu prospívají duby zimní, habry obecné a nepůvodní trnovník akát, na svazích rostou společenstva skalních stepí. Vyskytují se zde i některé ohrožené druhy, například křivatec český pravý nebo trýzel škardolistý. Z důvodu jejich udržení a ochrany je území od roku 2000 vypásáno řízenou pastvou.

Více o přírodní památce Jenerálka ››

Jenerálka dnes

Náročná revitalizace hliniště zahrnovala odvoz velkého množství odpadů, likvidaci náletových dřevin, zprůchodnění a opravu tunelu, vybudování soustavy tůní a mokřadu a zejména výstavbu nové cesty, která nově propojila horní a dolní část Šáreckého údolí. Součástí akce bylo i očištění skalních výchozů, které jsou domovem mnoha druhů bezobratlých živočichů.

Přirozeně podmáčená místa v roklině byla přeměněna na mokřad a spolu s tůněmi je brzy zabydlí žábi, čolci a vodní bezobratlí. Budou také zdrojem vody pro ptáky a další zvěř z blízkého okolí. Z kamenů a zbytků náletových dřevin byla vybudována dvě zimoviště pro hady a obojživelníky.

Na terénu utvářeném pestrou geografickou i lidskou činností se tak objevil kus neobvyklé přírody, který slouží k denní rekreaci nejen místním obyvatelům všeho věku. Rekonstruovaný tunel pod Horoměřickou ulicí zajišťuje bezpečnou dostupnost z blízkého obytného komplexu a územím prochází nová stezka napojená na trasy v okolí. Dřívější vstup nyní slouží jako vjezd údržby.

Věříme, že tak jako Jenerálka zlákala Kopčema, Veverčáka a jejich kmen lovců mamutů, bude poskytovat bezpečný prostor pro relax i dnešním návštěvníkům.