Zajímavosti
Mlýny na Únětickém potoce
Únětický potok byl dříve využíván k pohonu několika mlýnů: Braunerova mlýna (na začátku Tichého údolí), Spáleného mlýna (Spáleníka), Tůmova a Trojanova mlýna. Nejstarší z mlýnů stával na místě Trojanova mlýna už koncem 12. století. Když už jeho kapacita nestačila, byl v roce 1730 dále po proudu založen tzv. Zadní mlýn. O sto let později odkoupil Zadní mlýn (nyní Tůmův) Josef Tůma. Po 2. světové válce se Tůmův mlýn nacházel v tak špatném stavu, že musel být stržen. Do dnešních dnů se z něj dochoval pouze mlýnský rybník a zbytky náhonu. Spálený mlýn byl postaven až koncem 18. století. Od té doby mnohokrát změnil svého majitele a několikrát vyhořel.
Kupecká stezka Via Magna
Únětickým údolím procházela důležitá obchodní stezka, tzv. Dlouhá cesta (Via Magna), která spojovala západní Evropu s Byzancí. Vedla z Hradčan přes Suchdol, sedlo Kozích hřbetů a Únětice dále na sever do Saska a cestovali po ní zejména obchodníci s jantarem. Přímo kolem Trojanova mlýna vedla tzv. Přemyslovská stezka, která spojovala hradiště na Levém Hradci s Prahou a navazovala na Viu Magnu.
Kaple sv. Václava
Kaple stojí na místě bývalého morového hřbitova z roku 1680 a zvonice postavené suchdolským rychtářem jako díkůvzdání za zažehnání morové nákazy v roce 1704. Na kapli byla zvonice přestavěna v roce 1765. Později byla kaple zrušena a zpustla. Až v roce 1807 ji zakoupil mlynář Karel Trojan a nechal ji opravit. Po roce 2000 byla opravena a byly v ní obnoveny mše.
Buližníky
Kozí hřbety i Holý vrch jsou tvořeny buližníky neboli proterozoickými silicity. Buližníky jsou značně tvrdé a odolné horniny složené prakticky výhradně z křemene. Mají černou, modrošedou, někdy i načervenalou barvu a bývají protkány jemnými žilkami bílého křemene. Jsou to horniny, které se před více než 600 miliony lety uložily na dně oceánu, kde vznikly vysrážením oxidu křemičitého na horkých pramenech.