Historické mezníky
Ostroh s pozůstatky Nového hradu se po jeho zániku již výrazněji nezapsal do dějin naší země. Ve stínu stromů a postupně zarůstajících zbytků hradu se však odehrály události, které zajímavě doplňují historii tohoto místa. Na časové ose jsou poskládány ty nejdůležitější z nich.
- 1411: zahájena stavba Nového hradu králem Václavem IV.
- 1421: hrad dobyt a pobořen husitskými vojsky Pražanů. Od této doby zůstal neobydlen a v rozvalinách.
- Po husitských válkách od 15. do 17. století přecházejí pozůstatky hradu s kunratickým panstvím do majetku různých šlechtických rodů, které využívají výhradně panské sídlo v Kunraticích.
- Roku 1736 majitel kunratického panství Jan Arnošt z Golče vystavěl na hradě okrouhlou kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. V jejím sousedství byla na zbytcích staveb zřízena též nevelká hájovna se zahrádkou. Kaple byla několik desetiletí cílem svatojánských poutí.
- 1787: kaple zrušena a později rozbořena. Socha sv. Jana Nepomuckého byla přenesena do míst vedle restaurace Zelené domky, kde stojí dodnes.
- 1790: záznam v kunratické gruntovní knize o výchozu a těžbě kvalitní břidlice v údolí kunratického potoka, využívané mimo jiné pro potřeby zlatníků a brusičů. Intenzivní a dlouhodobá těžba kamene, probíhající až do počátku 20. století měla za následek těžké poškození hradu na jeho jižní straně.
- 1802: je na hradě doložena obydlená hájovna.
- 1881: správa kunratického panství nechává zbořit zbytky paláce a přilehlých staveb "...aby nevábily k návštěvě těch, kteří plašili zvěř v lesích".
- 1923: získává zříceninu Nového hradu hlavní město Praha od vlastníků kunratického panství Korbů z Weidenheimu.
- 1928 – 1929: proběhl z iniciativy Památkového sboru hlavního města Prahy archeologický průzkum hradu pod vedením dr. Libuše Jansové - Horákové ze Státního archeologického ústavu. Prokopána byla podstatná část severní strany hradu, především druhá brána a její předpolí. Částečně vytěžen byl sklep velkého paláce. Výzkum zůstal bohužel nedokončen a nezpracován. Pokus o stavební zajištění hradních zdí zmařila na počátku 30. let 20. století hospodářská krize. Ve své době se jednalo o jeden z prvních archeologických výzkumů hradní architektury v našich zemích.
- 1934: uskutečnil se první ročník běžeckého závodu Velká kunratická. V současné době jej pořádá Atletický klub Spartak Praha 4. Pro hlavní trať závodu jsou charakteristická 3 prudká stoupání a 3 přeběhy Kunratického potoka. Zvláště „výběh k Hrádku" je velmi náročný. Trasa pro muže a ženy běžící přes areál hradu je dlouhá 3 100 m.
- 1941: pokus o znovuobnovení rekonstrukce hradu, který se však nezdařil. Následující období bylo ve znamení nezájmu o stav hradu. Jeho zbytky se postupně rozpadají a zarůstají náletovými dřevinami.
- 1952: zahájen v předpolí hradu doposud jediný archeologický výzkum obléhacího husitského tábora. Vedením dvouleté akce byla pověřena dr. Zoroslava Drobná z Národního muzea v Praze. Vedle informací o podobě zemního opevnění, vojenské munici a konstrukci zahloubených staveb se překvapivě přišlo i na stopy staršího pravěkého osídlení.
- 2009: Magistrát hlavního města Prahy zahájil přípravné práce na projektu stavební rehabilitace hradu a jeho okolí.
- 2012 – 2013: proběhla stavební obnova a konzervace nejohroženějších částí hradní zříceniny. Přes hradní příkop je vystavěn dřevěný most. Nově jsou osazeny informační panely věnované historii hradu.