Historie hradu krále Václava IV.
Za mostem na konci zalesněného ostrohu se nalézají zbytky kdysi významného královského sídla. Hrad nechal zbudovat český a římský král Václav IV. z rodu Lucemburků (1361 – 1419). Stavba byla zahájena v roce 1411 a již na podzim roku 1412 zde panovník vydává první listinu. Nejstarší pojmenování hradu jsou v němčině nebo latině „Newenhus a Novum Castrum". Odtud i jeho dnešní český název.
Výstavba hrad
O stavbě hradu se nám dochovaly pozoruhodné informace pocházející z několika dobových písemností. Ředitelem stavby byl novoměstský měšťan Hertvin, jemuž byl podřízen písař Blažej. Vlastní stavební práce prováděla huť, dnes bychom řekli stavební firma, pod vedením mistra Kříže, jehož působení je dříve doloženo při výstavbě Novoměstské radnice v Praze. Písemně jsou doloženi jednotliví řemeslníci a dodavatelé stavby. Hradní příkop vybudovali zedníci Řehoř a Mařík Odrole. Obranyschopnost hradu měl zlepšit i rybník v údolí, k jehož stavbě se v březnu 1412 zavázal Jakub lamač. Cihly na hrad vozil vozka Mařík. V případě nesplnění slíbených závazků stavebníků následovaly velice tvrdé pokuty a tresty.
Významné návštěvy na hradě
Po zbytek života krále Václava patřil Nový hrad k jeho oblíbeným místům pobytu, kde často vyřizoval své panovnické povinnosti. Výhodou místa byla především nevelká vzdálenost do centra Prahy. V době svého pobytu zde přijal řadu významných hostů z domova i ze zahraničí. Mezi návštěvami se objevuje například poselstvo francouzského krále Karla VI. nebo diplomaté brabantského vévody Antonína. V průběhu bouřlivých událostí v roce 1420 se Nový hrad dočkal opakovaného pobytu králova bratra a pozdějšího českého krále a římského císaře Zikmunda Lucemburského.
Knihovna krále Václava IV.
Na sklonku své vlády nechal král Václav IV. přenést na Nový hrad i svou dvorskou knihovnu. Jednalo se na svou dobu o pozoruhodnou sbírku bohatě zdobených rukopisů v čele s dosud částečně dochovanou Biblí Václava IV. (ze které jsou použity grafické motivy na tabulích). Mezi další rukopisy v knihovně patřily nejenom náboženské knihy, ale také rukopisy antických autorů, díla z oblasti dobové beletrie a právní nebo astronomická pojednání. Po smrti krále Václava byla knihovna postupně rozchvácena.
Smrt krále Václava
V letních měsících roku 1419 docházely na hrad ke králi Václavovi neradostné zprávy o narůstajícím napětí mezi obyvateli Prahy.
Vyvrcholením se stala zpráva o pražské defenestraci, kdy došlo k zavraždění novoměstských konšelů rozvášněným davem pražské chudiny. Informace o této události krále Václava velice zasáhla a měla patrně vliv na jeho zdravotní stav. Od té doby již Nový hrad neopustil. Ve středu 16. srpna se jeho stav výrazně zhoršil a v podvečer zemřel patrně na následky mrtvice. Tělo krále Václava ještě několik dní zůstalo uloženo na hradě. Odtud bylo přes Vyšehrad, převezeno na Pražský hrad a následně do kláštera na Zbraslavi, kde byl král dočasně pohřben.
Obléhání a dobytí hradu v roce 1421
Po nezdařených válečných operacích v Praze v průběhu roku 1420 zanechal král Zikmund na hradě svoji posádku pod velením rytíře Fulštejna. Posádka se soustředila na kontrolu zemské stezky vedoucí v blízkosti hradu. Počínání nepřátel vedlo zástupce Pražanů k rozhodné akci. Na samém konci roku 1420 vyrazilo vojsko Pražanů k Novému hradu a oblehlo jej. Obležení trvalo velmi krátce. Po těžkém poškození hradebních ochozů se již 25. ledna 1421 posádka hradu musela vzdát. Krátce na to byl hrad vyrabován a jeho opevnění zbořeno. Hrad zůstal od této doby ve zříceninách a nebyl již obnoven.
