Původní podoba hradu
Stavební podoba hradu
Hrad byl zbudován na výrazném ostrohu nedaleko vesnice Kunratice, jehož strmé svahy obtékal ze tří stran potok. Vstup do hradu se nalézal na východní straně, kde od Chodova přicházela cesta. Pětiboký areál Nového hradu odděloval od zbytku ostrohu velký do skály vylámaný příkop, zajištěný ve svahu ještě dalším zemním opevněním. Přes příkop vedl dřevěný most ústící do dnes již nezachované brány opevněného parkánu situovaného na severní straně hradu. Z něho bylo možné se dostat na vnitřní nádvoří skrze věžovitou bránu ohrazenou příkopem. Jádro hradu ze všech stran obklopovaly dnes již nedochované budovy včetně základů věžovitého paláce.
Šíjový příkop
Jednalo se o jednu z nejdůležitějších obranných staveb hradu. Svou šířkou kolem 20 metrů a hloubkou dosahující více jak 6 metrů odděloval hrad od svého okolí. Vylámán byl v roce 1411 do prvohorních prachovců, břidlic a pískovcových drob. Jeho překonání původně zajišťoval dřevěný most, na který navazuje přibližně ve stejném místě dnešní hradní lávka. I přes propast věků se nám dodnes dochovala jména jeho tvůrců, kterými byli bratři Řehoř a Mařík Odrole
Parkán
Parkán byl součástí hradebního opevnění v prostoru na severní straně hradu. Vstupovalo se do něj dnes již nedochovanou první hradní branou. Jeho opevnění zajišťovala hradba, která již zanikla. Prostor parkánu umožňoval chráněný pohyb jak obyvatelům a obráncům hradeb, tak králových hostů, kteří přes něj pokračovali přes druhou hradní bránu na hradní nádvoří s palácem.
Druhá hradní brána s padacím mostem
Brána umožňovala z prostoru parkánu vstup na hradní nádvoří. Nejspíše se jednalo o věžovitou bránu s průjezdem připojenou k boku velkého paláce, před kterou se zachoval nevelký vyzděný příkop. Pod vlastní branou se nalézal zahloubený prostor označovaný jako vlčí jáma. Přístup do brány zajišťoval padací most kolébkové konstrukce, pracující na principu dvouramenné páky.
Palác s velkým sklepem
Původně největší stavba hradu, ze které je dochován pouze velký obdélný sklep zahloubený do skály o délce 23 a šířce 8,5 metrů. Dnes se jedná o částečně zasypaný obezděný prostor. Vcházelo se do něj z prostoru vnitřního nádvoří po širokém schodišti se zděnými stupni. Sklep byl zaklenut hrotitou valenou klenbou z vysokých cihel tzv. buchet. Z klenby se zachovaly už jen zbytky. Množství čtvercových otvorů v obvodové zdi sklepa je pozůstatkem dřevěného lešení z doby jeho výstavby. K části nádvorní fasády paláce přiléhalo široké schodiště vedoucí jak do suterénu, tak nejspíše i do vyšších pater. V nedochovaném přízemí i ve vyšších úrovních se nalézaly provozní, obytné a reprezentativní místnosti panovníka, jejichž vzhled nám však zůstane navždy utajen. Z jejich výbavy známe pouze zbytky architektonických článků v podobě římsy a honosné konzoly krbu, které byly nalezeny při archeologickém výzkumu v letech 1928 - 1929.
Stavba s břitem nebo věž?
V čele hradu stála masivní stavba nepravidelného lichoběžníkového tvaru spojená na západní straně s palácem. Směrem k příchozímu se otáčela svým výrazným nárožím neboli břitem. Dnes se z této stavby dochovaly pouze malé zbytky základů z lomového kamene o úctyhodné šířce až 2,4 m. Její vzhled a původní výšku neznáme. Snad mohla mít podobu věže s krytým ochozem, která svou hmotou vytvářela hradním stavbám obraný štít.
Nedochované hradní stavby
Celková rekonstrukce hradu je za současného stavu velice obtížná. Takřka zcela zanikly hradní stavby v západní části areálu, kde se po obvodu nádvoří mohly nalézat další budovy určené pro ubytování hostů, posádky a pro provozní účely, například stáje nebo kuchyně. Jednou z příčin jejich zániku byla těžba kamene probíhající na jižní straně ostrohu a následně záměrné zboření hradního paláce na sklonku 19. století. Zcela neznáme podobu vnitřního vybavení nebo hradní kaple, kterou lze předpokládat nejspíše jako soukromou součást královských komnat v patře paláce. Obdobně nedokáže odpovědět na otázku, jak vypadal zdroj vody, která mohla být zajišťována buď prostřednictvím hluboké studny, nebo nádrže na dešťovou vodu.